Letní tábor chata Milíře

Letní tábor chata Milíře

Čtvrtek 25.7. – den vody

Dopoledne krátce patřilo ještě našim vlaštovkám. Po včerejších zkouškách jsme doladily motory. S vlaštovkami jsme předváděly své kousky v akrobatických a dálkových letech. Ještě jednou jsme vyběhly na naši trať. Tentokrát byly kolem rozmístěné obrázky, které jsme si měly zapamatovat a po doběhnutí do cíle nakreslit. Daly jsme hlavy dohromady a z obrázků – cesta, most, sítko, kamínky, voda a symbol vody – jsme vymyslely, že asi půjdeme po cestě k mostu a tam ve vodě budeme sítkem lovit kamínky, tedy že budeme rýžovat ZLATO.

Po odpočinku jsme vyrazily po cestě k mostu a tam jsme sítkem a rukama lovily v potoce ZLATO. MÁME HO HODNĚ. Vracíme se z tábora jako boháči.

Pak jsme se ještě koupaly v potoce, paní učitelka Romana se namočila. Paní učitelka Karolína řekla že do té studené vody vůbec nevleze. Voda byla opravdu studená, ale nám to nevadilo, protože jsme na sluníčku rychle uschly.


Středa 24.7. – den vzduchu

Dopoledne ve znamení vzduchu jsme skládaly vlaštovky – vyrobily jsme 5 typů. Pouštěli jsme je, sledovaly jak přistávají na vodní hladině, na posekaném trávníku, na louce. Havarované jsme opravovaly. Podle šablony jsme obkreslovaly motýly.

Po poledním klidu jsme vyrazily do města na nákupy. Utratily jsme, co jsme měly.

Po večeři a hodnocení dne jsme vyběhly do lesa. Trasa byla nejdříve značena lanem, pak značkami a my jsme mohly běžet samy nebo s někým. Nejdříve jsme se hodně bály a pak jsme to skoro všichni zvládly úplně samy.


Úterý 23.7. – den ohně

Dnešnímu dni vládl oheň. Dopoledne jsme vyzkoušely postavit různé typy ohnišť a povídaly si o nich, o udržování ohně a jeho zapalování. Sledovaly jsme pulce v rybníčku.

Odpoledne jsme procvičovaly postřeh, hledaly jsme kartičky s písmeny a snažily se vyluštit zprávu. Cestou jsme si „píchly“ do vosího hnízda, pár štípanců jsme dostaly. Prošly jsme si lanovou stezku. Pak jsme se dostaly k Údolí spícího obra. V jeho území jsme hledaly dílky skládačky, opatrně, tak aby jsme ho neprobudily, jinak bychom se se zlou potázaly. Nakonec jsme z nalezených dílků poskládaly slunce s paprsky.

Po večeři jsme vyhodnotily den, rozdaly razítka a vyslechly pohádku O perníkové chaloupce v podání Adama a Prokopa a jejich hereckých kolegů.


Pondělí 22.7. – den země

Po ranní rozcvičce a snídani jsme se sami rozdělily do skupin podle jednotlivých živlů. Každá skupina si vymyslela svůj pokřik a vyrobila si svého vládce živlu – země – Zemňura, voda – Vodovo, vzduch – Moro, oheň – Ohnivák.

Po obědě a odpočinku jsme se vydaly k chatě na Vyhlídce. Cestou jsme sbíraly a jedly borůvky. Házely jsme šiškou na cíl, přecházely kládu , vylezly na obří kámen, skákaly do dálky, házely do dálky a běhaly. Poznávaly jsme stromy a byliny, lupou jsme zkoumaly vše, co jsme našly. Cestou jsme hrály hru na úkryt.

Po večeři jsme vyhodnotily den. Ocenily jsme trpělivost, schopnost si poradit, smysl pro pořádek při denních činnostech. Bára a Matěj Hahnovi nám velice vtipně převyprávěli pohádku O Červené Karkulce.


Neděle 21.7. – den příjezdu

Bouřka při odjezdu zůstala daleko za námi a my jsme v pořádku za tři hodiny přijely do Pece pod Sněžkou. Cestou do kopce na chatu nám všem pěkně vytrávilo, po špagetách se jen zaprášilo. Umýt, do pyžam, písničku a do hajan.

Jsme zde uprostřed divočiny Národního parku, signál je zde velmi špatný.